Jak se přestát bát mluvit anglicky

Setkávám se s tím každý den. Lidé mne často jako lektorku kontaktují, právě proto, že chtějí zlomit kletbu a začít mluvit anglicky, aniž by se jim při tom přetáčel žaludek do roztodivných poloh.

Ani žít s rodilým mluvčím nemusí být vždycky jednoduché. Může to snížit váš okruh přátel, protože těch, kteří se před „rodilákem” nebojí mluvit je poskrovnu. Když už se náhodou sejdeme s těmi, co se mluvit bojí, mluvíme česky. Jamie bohužel česky na konverzační úrovni ještě neumí, a tak to dopadne tak, že se se svými známými vídám sama.

V žádném případě jim to, že anglicky kvůli strachu mluvit nechtějí nezazlívám. Já sama totiž pocit, že anglicky neumím a nemám tak právo mluvit moc dobře znám.

Pro tenhle problém už existuje i oficiální výraz. „Foreign Language Anxiety” nebo také „Xenoglossophobia” je definována jako:

„pocit neklidu, obav, nervozity a strachu při učení se nebo používání cizího jazyka“

Proč se bojíme mluvit anglicky?

1) Vzdělávací systém

Náš systém (a nejen ten náš) je postavený na chybě. Chyba je vnímána velmi negativně a pokud náhodou chybu uděláme, jsme za ni potrestáni. Nad tím, co jsme udělali špatně trávíme víc času než nad tím, co jsme udělali dobře.

Moje profesorka na gymnáziu milovala opravování chyb. Při sdílení výsledků testů si ten můj nechávala jako poslední, aby před celou třídou prohlásila, že „Pecinová má zase za 4 a měla by s tím něco dělat“. Odhadujete správně - nepomohlo to a angličtinu jsem kvůli ní fakt nesnášela.

Stále se velká část učitelů zaměřuje na gramatiku, ale mluvení je pomálu. I právě proto v nás žije pocit, že nejdřív musím mít nastudovanou perfektní gramatiku a všechny časy a až potom můžu mluvit.

2) Rodiláci vs. nerodiláci

Dodnes si vzpomínám, jak se mě pár lidí na Maltě zeptalo, jestli jsem z Ruska. Důvodem byl tenkrát nejen můj “neanglický” přízvuk (kterému jsem to dávala v tu chvíli za vinu), ale také jméno a příjmení s -ová na konci.

Podle výzkumu jsou lidé s jiným přízvukem než rodilého mluvčího bráni jako méně přátelští, méně důvěryhodní a občas i méně inteligentní.

Větu:

😍„Chci mluvit jako rodilý mluvčí!”😍

slyší každý lektor pravidelně. Na tohle téma napsal Jamie článek, takže pokud vás zajímá pohled rodilého mluvčího na adoraci „native speakers“, doporučuju si ho přečíst.

3) Sebevědomí a osobnostní rysy

To, jak vnímáme sami sebe nebo to, zda-li jsme introverti nebo extroverti také samozřejmě ovlivňuje strach z mluvení. Pro introverty je mluvit s někým v češtině občas velký výstup z komfortní zóny.

Někteří lingvisté tvrdí, že osobnostní rysy extrovertů jim pomáhají rychleji se stát zdatnými mluvčími. To ale neznamená, že by se extroverti učili jazyky lépe než introverti, jen introverti déle otálejí s mluvením.

Co se děje v mozku, když mám mluvit anglicky?

Studie říká, že při strachu z mluvení v angličtině jsou zapojené dvě části mozku: amygdala a prefrontální kortex.

Amygdala, známá také jako „emocionální mozek“, je sídlem emoční paměti. Zodpovídá za vznik, udržení a modifikaci reakce úzkosti a strachu. Prefrontální kortex, často označovaný jako „logický mozek“, zodpovídá za soustředění, chápání, logické rozhodování, vzpomínání i dlouhodobé zapamatování.

Veškeré vjemy jsou nejprve zpracovávány „emoční” amygdalou a až poté „logickým“ prefrontálním kortexem. Pokud jsme již v dříve zažili jistou emoční reakci na určitý podmět (událost, osobu, zkoušku, prezentaci v angličtině, atd.), amygdala pravděpodobně spustí stejnou reakci, jakou zná z minulosti.

Tento jev, nazývaný také jako „amygdala hijack“ kompletně spouští pocity strachu a úzkosti a kompletně paralyzuje logické myšlení prefrontálního kortexu. Můžeme si to představit jako hádku mezi vědomím a nevědomím, kde neokortex ustupuje do pozadí a amygdala to všechno řídí.

Prefrontální kortex může sám o sobě také vyvolat úzkost, která vůbec nesouvisí se situací, které právě teď čelíme. Často se nám tedy může stát, že situace, na kterou se připravujeme, dopadne hůř jenom proto, že jsme si v mysli vytvořili špatnou představu.

Jak se zbavit strachu z mluvení v angličtině?

Dobrá zpráva je to, že se nemusíte bát mluvit až do konce svého života. Řešení je kognitivní behaviorální terapie nebo terapie šokem. Co to ale znamená?

Kognitivně behaviorální terapie aka “Slowly but surely”

S kognitivně behaviorální terapií se pravděpodobně setkáme v rámci klasické terapie. Principem tohoto směru je to, neprve identifikujeme, kde se problém stal.

  • Smál se nám někdo, když jsme v angličtině udělali chybu?

  • Dostali jsme špatnou známku z testu a vyvodili jsme z toho, že je naše angličtina špatná?

Jakmile zjistíme příčinu, je na čase se pravidelně a s postupně zvyšující intenzitou svému strachu mluvit začít vystavovat. Tím se naše negativní postoje, myšlenky a přesvědčení pomalu, ale jistě v mozku přepisují.

Myšlenka:

„Neumím dost anglicky.”

tak může být nahrazena

⭐️ „Moje angličtina je perfektně dostačující na to, co chci dosáhnout nebo co potřebuju.” ⭐️

Další možností, jak náš stres zmírnit je adresovat to, že angličtina není mým rodným jazykem hned na začátku konverzace:

“I am sorry, but English is not my first language so if you are lucky, I might make you laugh with some silly mistakes.”

Tenhle postup je fajn, hlavně na začátku, když strach překonáváme. Neměla by se z té věty ale stát naše obvyklá první věta, kterou řekneme, když mluvíme anglicky, protože se tak automaticky v očích druhého ponižujeme.

Terapie šokem

Hlavním cílem je čelit svému strachu a uvědomit si, že mluvení v angličtině s chybami nemá žádné negativní následky. Buď můžeme být mentorováni odborníkem nebo se staneme součástí podporující skupiny, která nám bezpečné prostředí, kde můžeme dělat chyby a experimentovat, nabízí. Postup je stejný - postupně překonáváme strach mluvit.

Co z toho výplývá?

Bez trénování mluvení to nepůjde. Je potřeba si najít bezpečné místo, kde budeme mluvit co nejvíc to půjde a konverzačního partnera, který nás nebude soudit za chyby a ukáže vám, že mluvit anglicky je radost.

Já i Jamie se na takové studenty zaměřujeme a pokud cítíte, že je čas s vaším strachem zatočit, můžete nás kontaktovat s poptávkou na individuální lekce.

Je-li pro vás pravidelný čas problém, nabízíme program Kick-start Your Speaking, díky kterému:

  • jste časově nezávislí

  • potřebujete jen cca 10 minut denně

  • dostanete zpětnou vazbu od nás obou (buy 1 Czech English Teacher & get 1 British English Teacher FOR FREE! 😅

  • velmi rychle se přestanete bát mluvit a zjistíte, že angličtina je boží

Keep Calm & #practiseimperfect

Previous
Previous

ČASTÉ CHYBY: as & like

Next
Next

FALSE FRIENDS 1: „rekonstrukce” v angličtině